Prostějovská Orlice slaví 160 let od založení
Orlice patří k našim nejstarším mužským pěveckým sborům. Zakladatelem a jejím prvním sbormistrem byl Jan Tauber, učitel školy v Drozdovicích. Zde se l. listopadu 1861 sešlo devět nadšených mladých řemeslníků, převážně tkalců, ke své první zkoušce. Český sborový zpěv měl posilovat národní uvědomění ve městě, které bylo pod německou správou. Teprve vytvořením stanov v následujícím roce vstoupil pěvecký spolek do svého prvního roku života. Členů přibývalo, v krátké době se musely zkoušky přeložit do větších prostor, přibývalo rovněž úspěchů. Již na národních pěveckých slavnostech v Brně 25. a 26. srpna 1863 se Orlice se svými 80 zpěváky umístila mezi 52 zúčastněnými sbory na třetím místě. K významným okamžikům v ranném životě sboru patřilo například také jeho vystoupení při položení základního kamene Národního divadla v Praze v roce 1868.
V čele Orlice působila řada vynikajících osobností. Od roku 1890 to byl například Ezechiel Ambros, který současně vedl i sesterský ženský pěvecký sbor Vlastimila. Již v roce 1891 provedl kromě jiného i Dvořákovo Stabat mater, v dalších letech Smetanovu Českou píseň a Dvořákovy Svatební košile. Obě tato díla se stala trvalým repertoárem obou pěveckých těles. Rozvoj české kultury ve městě, tedy i hudební, dostal nový impuls zvolením ryze českého zastupitelstva v čele se starostou Karlem Vojáčkem, který byl sám mecenášem kultury a dokonce jeho manželka Karla Vojáčková byla v letech 1885 až 1900 předsedkyní Vlastimily. V novém koncertním a divadelním sále Národního domu mohl pokračovat hudební život Prostějova i za Viléma Steinmanna, který s Orlicí nacvičil řadu významných děl, zejména Janáčkovu kantátu Na Soláni čarták, autorem věnovanou Orlici k 50. výročí jejího vzniku. Po něm působíl v Orlici krátkou dobu Ladislav Slováček, v květnu 1921 se sboru ujal syn Ezechiela Ambrose Vladimír Ambros. Významným představitelem Orlice byl rovněž Alois Grumlík, který se nejvíce proslavil nastudováním pásma lidových písní Haná zpívá. Skladba dosáhla největšího ohlasu při koncertu Orlice a Vlastimily v hanáckých krojích ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v době nacistické poroby dubnu 1941. Za vedení Aloise Grumlíka byla Orlice zařazována odbornou kritikou mezi deset nejlepších pěveckých těles u nás.
Z dalších skvělých sbormistrů jmenujme například Antonína Zdražila, Jaroslava Gambu či Karla Hejduška, který vedl sbor od roku 1953. Orlice se pod jeho vedením zúčastňovala krajských pěveckých slavností např. v Olomouci, na Hukvaldech, v Brně, Jihlavě, Znojmě a pořádala také záslužné výchovné koncerty pro žáky základních a středních škol. Ve stopách svého předchůdce pokračoval od roku 1972 Otakar Hanzelka, který udržoval vysokou úroveň sboru. V sedmdesátých letech sbor prováděl kolem 25 koncertů a vystoupení ročně a pokračoval i v účasti na Pěveckých slavnostech. Poslední se konaly v Prostějově v roce 1988, na kterých účinkovalo více než 1200 zpěváků z Jihomoravského kraje. Orlice se začala zúčastňovat i festivalů pěveckých sborů severní a střední Moravy, tyto svátky sborového zpěvu se každoročně pořádají dodnes.
Prostějovská Orlice měla vždy štěstí v dobrém zázemí svého města i ve výběru uměleckých vedoucích. To platí i v současné sobě, ikdyž v posledních letech stály netradičně v čele mužů ženy - sbormistryně Anna Králová, Drahomíra Ondrová a v současnosti Pavla Šamánková. Jejich velkou zásluhou je skutečnost, že Orlice ve svém poslání pokračuje a nadále šíří radost ze sborového zpěvu. Snahou jejich i všech Orličáků je v neposlední řadě získat do svých řad mladé zpěváky, kterých je bohužel stále nedostatek a bez kterých tento starodávný pěvecký sbor zanikne. Nedopusťme to!
Jiří Ondra